Oddíl vodního póla SKUP Olomouc
V začátcích organizovaného plavání v Olomouci se objevovalo vodní pólo jako doplněk plaveckých závodů, které se tím oživily a lákaly diváky na tehdy dost neznámý sport. Specializace hráčů vodního póla prakticky neexistovala, vodní pólo hráli všichni plavci po každých závodech. Jména Talpa, Šenkyřík, Stejskal, Zach, Šišák, Jurečka, Pospíšil, Konečný byla ve všech sestavách. Ilustrační foto Oddíl každoročně vyjížděl na Slovensko, kde se utkával často v Trenčanských Teplicích, Topoľčanech, ale i se silnými soupeři v Bratislavě a Piešťanech. Je zajímavé, že řadu zápasů se slovenskými pólisty jsme vyhráli. Určitý vzestup vodního póla nastal po zapojení mladších plavců a dále příchodem dr. Mareše z Prahy, reprezentanta a dlouholetého hráče pražské Slávie a ČPK do Olomouce. K opravdovému vzestupu, specializaci a výraznému zlepšení došlo po otevření krytého bazénu v Olomouci. V letech 1965 - 71 byla činnost vodního póla vyplněna řadou utkání nejen s domácími družstvy, pořádáním tradičního Hanáckého poháru, ale i řadou utkání mezinárodních. Z nich nejlepší byla utkání s Linzem, univerzitou Gambridge, Leningradem, Sofií a Debrecenem. V domácí soutěži v I. NL, tehdy již pod názvem Slávia Olomouc, bylo nejblíže k postupu do I. ligy v roce 1970 - 71. Rovněž v sezóně 1972 - 73 byl postup na dosah, když naše družstvo skončilo bohužel vždy druhé. Hlavní jména této éry byla Moravec, Macharáček, Nyeste, Záryvný, Rada, Hanuliak, Kašpar, Manďák, Zívala, Rašner, Dzurina, Šťastný, Pavel Mareš, Lebeda, Junk. Na trenérském místě do roku 1969 působil Milan Pospíšil. Léta 1971 - 1982 znamenala prudký vzestup úrovně i umístění díky obětavé práci trenéra a funkcionáře Kašpara. Založil družstvo žáků, dorostenců a i muži dosahovali v celostátním měřítku výborných výsledků. V letech 1967 - 69 bojovala všechna tato družstva ve svých kategoriích vždy ve finále tehdejších soutěží v ČSSR. Žáci získávají titul ČSR, dorostenci a junioři si vybojovali účast ve finále ČSSR. Ilustrační foto Tuto dobu reprezentují jména bří. Hégrů, Sloupenský, Rozsíval, Schneider, Čechák, bří. Kacetlové, Zahradník, Starecký, Šimonič, Mauer, Bahounek, Kašpar, Mareš, Bátěk, Chytil, Starý, Sklenář, Kulíšek a Mareš. Řada hráčů tohoto období studovala vysokou školu a tvořila i základ vysokoškolského družstva, které dosahovalo vždy na AM ČSR a na univerziádách dobrého umístění. Lebeda, Sabo, Dvořák, Fischer, Capka, bří. Praskačové, Záryvný, Rotrekl, Bátěk, Kašpar ml., Gogol, Michalík, Starý, I. Mareš jsou jména, která byla u dvou zlatých z AM ČSR a dvou stříbrných medailí z univerziád. Již z výčtu této dlouhé řady jmen, která se prolínala postupně všemi mužstvy je vidět, že kádr byl široký. Práce Ludvíka Kašpara se zúročila v postup do I. federální ligy v roce 1975. Tam získávala zkušenosti s daleko vyspělejšími mužstvy ze Slovenska a sestoupila ze sedmého místa vzhledem k reorganizaci I. ligy. V mezidobí do dalšího postupu hrálo družstvo vždy I. NL na předních místech, rozvíjel se mezinárodní styk s družstvy Jugoslávie, Dánska, Francie, SSSR a Maďarska. Poslední ročník federální ligy před rozdělením ČSFR bohužel znamenal opět sestup. Ludvík Kašpar st. zanechal činnosti a oddíl vodního póla se osamostatnil pod hlavičkou SKUP Olomouc. Vedoucím nového oddílu se stal doc. MUDr. Josef Mareš, CSc., trenérem RNDr. Ivan Junk.
Nyní se od vzpomínání vrátím zase osobně k tomu, co dělám a čím v současné době žiji. Když jsem se v roce 1992 vrátil k vodnímu pólu, dohrál jsem jako trenér již ztracenou soutěž poslední federální ligy. Změnila se soutěž, změnily se podmínky a projevila se nekoncepčnost posledních let práce s mládeží, Ilustrační foto a tak bez nadšení a s mnohými osobními oběťmi hráčů jsme začali první českou sezónu bez peněz, funkcionářů a potřebného zázemí. Nová liga začala finančními problémy, kdy hráči se mezi sebou peníze na soutěž vybrali, a tak každé utkání bylo vlastně existenční. Přes tyto potíže se družstvo udrželo na třetím místě až do konce I. ligy. O tento úspěch se zasloužili L. Masař, T. Huňka, M. Sloupenský, J. Čamach, I. Makaj, D. Kulíšek, R. Schneider, I. Černík, MUDr. Starý, a M. Zeman. Trenéry byli postupně MUDr. Záryvný a PhDr. Floder. V mezinárodním družstvu nás reprezentoval Petr Hegr, do širšího výběru byli nominováni Vysloužil, Kozák, Čamach, Makaj. Trenérem národního mužstva byl PhDr. Floder. Dorostenci hráli II. ligu a skončili v letech 1993 - 96 nejlépe na druhém místě. Družstvo dorostu trénoval Pavel Mareš, současné družstvo žáků trénuje Pavel Kozík a družstvo mladšího dorostu Jiří Bobrovský. Na závěr bych chtěl připojit přehled nejlepších umístění družstva vodního póla SKUP.
1993Muži3. místoČR
1994Muži3. místoČR
1995Muži2. místoČR
1996Muži3. místoČR
1997Muži4. místoČR
1998Muži6. místoČR
Žáci2. místoČR
1999Muži4. místoČR
Mladší
dorostenci
5. místoČR
Ve všech uvedených ročnících byl mezi nejlepšími hráči Petr Heger, v roce 1996 byl čtvrtý nejlepší hráč, 1998 nejlepší střelec I. ligy a v letech 1997 - 99 v reprezentaci.
RNDr. Ivan Junk
Kontakt:
WWW:
http://polo.kgb.cz/
http://www.volny.cz/wpolol/

Kontakt Návrat na úvodní stránku